Oltářní obraz Poslední Večeře Páně, olej na plátně, rok 1789, Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec – 1812 Vídeň)

Biblické téma Poslední Večeře (Mt 26, Mk 14, Lk 22, J 13) má mnoho uměleckých pojetí, nejznámější je od Leonarda da Vinci z konce 15. století. Ježíš je zobrazen ve večeřadle se svými 12 apoštoly kolem stolu.

Oltářní architektura je pozdně barokní – klasicistní, pocházející včetně figurální a dekorativní výzdoby z dílny Johanna Schuberta (1743? Lipník – 1792), oltář byl zhotoven v rámci barokizace interiéru v létech 1783 – 1786.

Vlevo: Socha sv. Barbory s kalichem

Svatá Barbora (2. polovina 3. století) se narodila v Niomédii. Byla sťata pro svou víru v Krista mečem za vlády císaře Galeria kolem roku 305. Podle legendy ji její otec Dioskuros, bohatý měšťan, držel zamčenou ve věži, aby ji zabránil kontaktu s křesťanstvím. Když ji začal nutit, aby se provdala, řekla mu, že je křesťanka a svůj život už zaslíbila Ježíši Kristu. Ze zuřivosti ji otec udal, nechal ji mučit, a nakonec sám sťal. Její památka se slaví 4. prosince.

Vpravo: Socha sv. Antonína Paduánského s Ježíškem v náručí

Svatý Antonín se narodil roku 1195 v Lisabonu a zemřel roku 1231 v Padově, kde je také pochován. Je to františkánský světec, proslulý kazatelskou činností a také mnohými zázraky, které se staly na jeho přímluvu. Jeho památka se slaví 13. června. Je zařazen mezi učitele Církve. V Itálii patří mezi největší světce, takže když se řekne jednoduše  „Il Santo“ – světec, je tím myšlen Antonín.

Nástavec: Reliéfní skupina andělů na oblacích s beránkem na zapečetěné knize uprostřed a paprsčitou svatozáří.