Boční oltář sv. Augustina

Oltářní obraz svatého Augustina, olej na plátně, rok 1789, Felix Ivo Leicher (1727 Bílovec -1812 Vídeň)

Světec je zobrazen v pravé ruce s pérem a v levé s knihou, hledící vzhůru k andělovi, který v rukou drží roušku, halící Boží tajemství. Nad rouškou je vznášející se symbol Nejsvětější Trojice s Boží jménem JAHVE.

Svatý Augustin (354 Thagaste – 430 Hippo) – biskup, učitel Církve. Patří mezi nejvýznamnější raně křesťanské filozofy a teology, nazývaný také „ učitel Západu“. Vztah německých rytířů k sv. Augustinovi je dán především tím, že němečtí rytíři se řídí Augustinovou řeholí. Jeho památka se slaví 28. srpna.

Oltářní architektura je pozdně barokní – klasicistní, pocházející včetně figurální a dekorativní výzdoby z dílny Johanna Schuberta (1743? Lipník – 1792), oltář byl zhotoven v rámci barokizace interiéru v létech 1783 – 1786. Tvoří ji sarkofágová mensa s festony a medailonem s křížem. Z půlválcového soklu vyrůstají kanelované sloupy a pilastry s korintizujícími hlavicemi, nesoucí profilovanou římsu, jejíž okraje zdobí klasicistní vázy s festony a květy.

Vlevo: Socha sv. Kazimíra v dlouhém plášti s korunou u nohou.

Svatý Kazimír (1458 Krakow – 1484 Grodno) byl polský kníže, princ, patron Polska, pocházející z dynastie Jagellonců. Mladší bratr českého krále Vladislava. Zemřel na tuberkulózu ve 25 letech. Jeho památka se slaví 4. března.

Vpravo: Socha sv. Rocha s poutnickou holí v levici a s kapucí přes hlavu.

Sv. Roch (asi 1295 Montpellier – asi 1379 Voghera). Poutník, který na svých cestách pomáhal lidem, zvláště nemocným morem. Mnohým vyprosil zázrak uzdravení. Někdy bývá zobrazen také se psem u nohy. Památka se slaví 16. srpna.

Nástavec: Po stranách uzavřen volutovými křídly a završen rozeklanou římsou. V místě rozeklaní je ukončující článek s rozetou a křížkem. Plocha nástavce je vyplněna skupinou andílčích postaviček a hlaviček s paprskovitým nimbem, uprostřed se symbolem naděje – kotvy a srdce. Oltářní architektura je z umělých mramorů.