JARNÍ PRÁZDNINY V BLAHUTOVICÍCH

Galerie, Společenství mladých

Kdyby se o tom, co společenství mládeže prožilo o letošních jarních prázdninách v Blahutovicích, psalo v bulváru, setkali byste se s titulky jako:

  1. Čtyři dny v zimě a bez signálu v domě
  2. Mladí na nucených vycházkách po okolí
  3. Mladiství propadli hazardním hrám
  4. Výstavba železnice si vyžádala několik vykolejených vlaků
  5. Zapadli po kolena v blátě
  6. Umírali hladem celé čtyři dny
  7. Válka tajných agentů v plném proudu
  8. Divoký západ se vrací
  9. Nikdo mi tu nerozumí!
  10. “Nezasloužíš si ani tu postel!” šikanuje muž nevinné dítě

Zobrazit další fotky (63)

Seriózní tisk by pak vše musel uvést na pravou míru:

  1. Signál v domě sice nebyl (nebo jenom mizivý), ale stačilo vyjít ven a už jste se dovolali kdekoli a komukoli. Zima v domě slábla každým novým dnem, takže se dostavilo dokonce i vedro.
  2. Vycházky po okolí byly zcela dobrovolné, takže šel každý jistě rád 🙂 Navíc byly procházky ozvláštněny deseti zastaveními, které jsou inspirovány Chvalozpěvem stvoření od sv. Františka z Assisi.
  3. Hazardu jsme propadli pouze natolik, nakolik nám to dovolila společenská stolní hra Poker, ve které se hraje o bezcenné umělohmotné žetony 🙂
  4. Díky stolní hře Transamerika jsme stavěli železnice na americkém kontinentu. Nejméně úspěšní hráči se bohužel se svým vlakem zřítili ze srázu.
  5. Ani letošní jarní prázdniny se nám bláto nevyhlo. Ale neskončili jsme v něm po kolena, pouze po chodidla.
  6. Stravu jsme měli třikrát denně – s možností kdykoliv si něco uloupit z ledničky.
  7. Ve hře Krycí jména se dva špionážní týmy snažily co nejrychleji nalézt své tajné agenty.
  8. Svět Divokého západu nám zprostředkovala hra Bang, v níž ne vždycky vítězí šerif a jeho pomocníci, ale mnohdy mají navrch banditi, či dokonce odpadlíci.
  9. Proč mě nikdo nerozumí? Tato otázka se může velmi často honit hlavou těm, kteří hrají hru Activity či Koncept. V našem případě se ale většinou našla alespoň jedna osoba, která dotyčnému hráči porozuměla.
  10. Všichni, až na jednoho, měli štěstí, že jejich postel držela pohromadě, i když jste se na ní otočili na druhý bok. Důležité však bylo, že “nešťastník”, který obsadil handicapované lože, našel vždy toho pravého viníka, který za zřícení postele mohl 🙂